Aktuality ‘grafická’

Jak vyměnit grafickou kartu

2.02.2011

Podrobný popis toho, jak si ve vašem počítači vyměnit grafickou kartu. Jak rozmontovat počítač a vsadit kartu, jak správěn vybrat náhradu za starou.

Je opravdu vadná?

Důvody k výměně grafiky jsou v zásadě dva:

  • technologický upgrade – tj. vylepšení
  • závada

Horší je to samozřejmě druhý případ, tedy když kartu měnit musíme. Jak poznat, že závada je opravdu v ní a v ničem jiném?

  • na monitoru jsou fialové pruhy (případně zelené, šedav)
  • ještě předtím než naběhnou Windows, jsou chyby zobrazení vidět
  • často vypadne kompletně obraz a monitor zčerná

I tehdy, když ani plocha nenastartuje, se dá ovšem nouzově počítač používat, zkuste jestli poškozená grafická karta neutáhne alespoň nouzový režim – ten zprovozníte tak, že před spuštěním Windows stisknete klávesu F8 a pak z možných režimů spuštění vyberte nouzový režim, případně režim VGA.

Jak vybrat náhradu

Pokud jsme tedy zjistili, že závada je opravdu na straně grafické karty, podíváme se na parametry stávající karty a zkusíme se poohlédnout po ekvivalentu. Parametry karty najdeme tak, že se podíváme do vlastností pravým klikem pod ikonou (Tento) počítač, pokud vám nenabíhá plocha běžným způsobem, zkuste výše zmíněný postup přes nouzový režim a podívejte se na tyto vlastnosti skrze něj. Pak, když už víte, jaký typ máte, není nic jednoduššího než se podívat na internet po jejích parametrech a najít v aktuální nabídce prodejců nějaký ekvivalent.

Co nás bude především zajímat?

  • typ sběrnice: zda je vaše stávající karta připojená přes agp nebo pci: jednoduše řečeno – když nevyberete stejný, nebude vám karta pasovat na místo odkud vyndáte starou kartu
  • paměť – čím vyšší operační paměť karty, tím lépe – obdobně další tyto parametry
  • propustnost sběrnice – jak moc dobře poteče obraz vytvořený kartou do obrazovky
  • typ výstupu – starší monitory se připojují přes starý VGA (též označovaný D-Sub), jiné zase přes digitální DVI, někdy také můžete využít i výstupu do televize nebo HDMI konektoru – podívejte se tedy, jaké výstupy karta má

Jak namontovat kartu

Při pohledu na zadní stranu skříně rozeznáme kartu poměrně lehce: je to ta, ze které vede kabel do monitoru. Pravděpodobně bude i ta na vašem stroji vypadat podobně jako ta na fotografii.

Kde vzadu je víme, jak se k ní teď ovšem dostat, že. Existuje vícero druhů počítačových skříní a způsobů jak je rozmontovat. Každopádně je vybavte křížovým šroubovákem a povolte všechny šroubky, které najdete. Pokud pak ještě nejde kryt skříně povolit, zkuste ho vysunout nejprve trochu dozadu. U některých skříní se dá odstranit třeba jeden bok skříně zvlášť, jindy se takto odmontuje celý vrchní kryt.

Po odmontování krytu se nám odhalí pohled na základní desku a všechen ostatní k ní připojený hardware. Karta sama je zasunuta na základní desce a pak ještě nějakým způsobem přichycena ke skříni, zpravidla šroubky, můžete se ale také setkat kupříkladu s plastovou úchytkou zacvaknutou ve skříni, pomocí jejíhož uchycení jsou takto všechny přídavné karty fixovány.

Během všech operací s grafickou kartou si dejte zejména pozor na to, aby se v důsledku výboje statické elektřiny nějaká součástka neponičila. Nemějte poblíž nic z umělých vláken a ruce si uzemněte, například tak že si zavedete k rukám zemnící kabel.

Jak vidíte na fotografii, je možné že některé kabely bude třeba povolit, abychom se ke kartě dostali, záleží na tom, jaké uspořádání je právě ve vaší skříni.

Kartu tedy odpojíme a na její pozici posadíme kartu novou. V této chvíli už máme tu nejtěžší práci za sebou, můžeme víko zašroubovat a připojit všechny periferie zpět, tedy klávesnici, myš, síťové kabely a samozřejmě také monitor.

Ovladače a nastavení karty

Pokud jste udělali všechno správně, měl by teď systém nastartovat do minimálního grafického rozhraní, tedy rozlišení ještě nebude maximální jaké karta dovoluje, nicméně už se bude moct používat. Při troše štěstí si už ovladače najde sám a kartu už bude možné začít používat naplno. V opačném případě bude potřeba sáhnout k cd, nebo zajít na web výrobce karty a tam v sekci ovladače (drivers) stáhnout a nainstalovat ovladače, které umožní vaši novou grafickou kartu využít na plný výkon.


Stavíme počítač. Díl 9: Grafická karta

29.01.2011

Grafická karta není v počítači jen kvůli hrám… Ale když je dobrá, to se to hraje!! Někteří lidé žádnou zvláštní grafickou kartu nepotřebují, ale ti co jí využijí, mají hodně z čeho vybírat. Jak se v tom vyznat?

Tento článek zřejmě nevyužijí ti, kteří mají počítač pouze na internet a nenáročnou kancelářskou činnost. Ale to pouze za předpokladu že zakoupily desku s nějakou vhodnou integrovanou grafickou kartou, která jim k jejich práci postačí. Nicméně drtivá většina lidí si do PC grafiku dá, ale neví si rady.

Nákup grafické karty nebývá pro mnoho lidí jednoduchý. Aby ne, vždyť to jednoduché není. Lidé většinou žijí v domnění, že “Výkon grafické karty záleží na velikosti její paměti.” Tohle je mezi lidmi dost rozšířené, a přitom to není pravdivé. Podle čeho se tedy orientovat? Nejde zdaleka jen o paměť (GDDR), grafická karta má také svůj procesor (GPU) nebo šířku paměťové sběrnice.

Jak tedy vybírat? Je to samozřejmě poměrně složité. V první řadě bych se podíval na takty GPU a pamětí na kartě. Obecně bych řekl, že čím budou frekvence vyšší, tím bude karta výkonnější. Také by vás měla zajímat takzvaná šířka sběrnice, a až pak v další řadě velikost a typ paměti. Samozřejmě čím vyšší jsou tyto parametry, tím vyšší by měl být výkon.

Orientačně by vám mohlo pomoci, že na 64-bit sběrnici je 256 MB, 128-bit to je 512 MB, 256-bit to je 1 GB, 512-bit to je 1,5 GB paměti, ale opravdu to berte jen orientačně, přesně sejde na daném kusu grafiky, použitých pamětech a grafickém čipu. Nejlepší je si vybrat daný kus a na internetu se podívat na recenze a výkon karty v různých testech.

Samozřejmě musíte zjistit kompatibilitu s vaší základní deskou. Kdo si například staví PC z použitých dílů, nemůže mít na desce slot AGP a zakoupit novou Express16. To by jaksi neklaplo! A ještě se nezapomeňte zamyslet na výstupu karty (VGA, DVI, HDMI)

Josef Žaloudek